LZ VLK

Následkem silného deště a větru v polovině září se v Brně vyvrátilo několik desítek starších stromů. Další museli pracovníci Veřejné zeleně města Brna (VZMB) kvůli nestabilitě pokácet. Některé hned, u jiných poškození zpozorovali až po dvou třech týdnech. Celkově odhadují, že jich bylo do 100 v místech, která mají na starost. Narovnali také zhruba 100 stromů z mladší výsadby. Největší škodu způsobilo počasí ve Wilsonově lese, shodli se oslovení zaměstnanci VZMB na dotaz ČTK.

Myslivci vyčíslili škody po záplavách na zvěři a majetku na zhruba 1,24 milionu korun. Nejvýznamněji jsou poškozeny myslivecké spolky v okresech Zlín, Mělník, Jindřichův Hradec a Opava. Povodeň poničila například krmelce nebo posedy, v nejvíce postiženém mysliveckém spolku Kly-Tuhaň u Mělníka uhynulo 150 zvířat. Vyplývá to z údajů Českomoravské myslivecké jednoty, které má ČTK k dispozici. Úhyn zvěře má podle myslivců negativní dopad na stavy zvěře, jednota proto požádá ministerstvo zemědělství o kompenzaci. Úřad uvedl, že nejdřív musí škody vyhodnotit.

Vědci zjistili, že sloučeniny dusíku vytvořené člověkem, které se z atmosféry dostávají na zem, způsobují posun rostlinných druhů na západ a pokles rozmanitosti bobovitých rostlin. Výsledky studií na nichž se podíleli vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) publikoval vědecký časopis Science a Science Advances.

V blízkosti desítek tisíc panelů fotovoltaické elektrárny Pražské energetiky (PRE) u Nového Sedla na Sokolovsku bude žít i vzácná ropucha krátkonohá. Žábu zde objevili při průzkumu pozemků a nenápadnému obojživelníkovi se musel přizpůsobit projekt stavby za zhruba 400 milionů korun. Se stavbou elektrárny na asi 20 hektarech, která tak bude jedna z největších v Česku, začala PRE v červenci. Do konce roku chce mít stavbu dokončenou, řekl novinářům Aleš Hradecký ze společnosti Solarinvest, která je součástí PRE.

V pražské zoologické zahradě mohou lidé nově vidět mláďata jelenů barmských, opic kotulů nebo plameňáků. Při nynějších teplotách je navíc mnoho zvířat aktivnějších než v létě, a návštěvníci je tak mohou snáze vidět. ČTK o tom informoval mluvčí zoo Filip Mašek. Lanovka v areálu bude v provozu každý den do konce roku, doteď fungovala jen o víkendech.

Zlínská zoologická zahrada očekává narození prvního mláděte nosorožce tuponosého jižního ve své historii. Pokud půjde vše podle předpokladů, v listopadu samice Zanta porodí své první mládě, sdělila ČTK mluvčí zahrady Romana Mikešová. Pro zahradu to znamená splnění jednoho velkého chovatelského snu, jde totiž o první březí samici nosorožce tuponosého ve více než čtyřicetileté zlínské historii chovu tohoto druhu, uvedla mluvčí. V Česku se mládě tohoto druhu nosorožce narodilo podle zoo naposledy v roce 1993.

Na Slovensku napadl medvěd člověka, ten utrpěl zranění, pravděpodobně rukou a nohou a na místo byl vyslán záchranářský vrtulník. Informují o tom dnes slovenská média s odkazem na policii a záchranáře. Šelma se podle nich střetla v okrese Prievidza s postarším houbařem. Na místo směřuje zásahový tým, uvedla policie a vyzvala obyvatele, aby byli v regionu opatrní a procházku v lokalitě si raději rozmysleli.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se v pondělí narodilo mládě kriticky ohrožené žirafy Rothschildovy. Předchozí mládě žirafy Rothschildovy se v safari parku narodilo na konci loňského roku, řekl mluvčí zoo Michal Šťastný. Dvorský chov žiraf Rothschildových patří k nejvýznamnějším na světě, stádo nyní čítá 17 jedinců. Dvorská zoo chová ještě desítku žiraf síťovaných.

Plzeňský kraj vytvořil ekoznačku "Zdravá krajina partner projektu". Budou ji užívat firmy, které zaplatí environmentální opatření v krajině a pomohou tak zlepšovat její stav. Vyberou si projekt nebo opatření, které pak kraj díky jejich penězům udělá.

Kladno řeší přemnožená prasata divoká, kromě odlovu pomáhají i pachové ohradníky. Od loňského jara bylo na území a v okolí Kladna uloveno téměř 400 divočáků. V poslední době se zvířata začala z přilehlých lesů častěji vydávat do některých částí města včetně okolí rozdělovského fotbalového hřiště a sídliště v ulici Vojtěcha Lanny, řekl ČTK mluvčí kladenské radnice Vít Heral.

Vědci testují, jak by mohly ve výživě hospodářských zvířat a ryb nahradit výlisky z konopných semen sójovou a rybí moučku. První výsledky jsou pozitivní, výlisky mají velice dobré výživové hodnoty. O náhradu už vědci usilují delší dobu kvůli tomu, že rybí a sójová moučka jsou z několika hledisek problematické potraviny, uvedla Lucie Všetičková z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Plzeň nechala na podzim ošetřit injektáží speciálních přípravků ke kořenům dalších devět více než stoletých stromů. Postup si město na jaře vyzkoušelo u dubu před Západočeským muzeem a výsledky jsou už patrné. Aplikace plně organické směsi pomáhá zlepšit odolnost dřevin vůči škůdcům a chorobám, zlepšuje jejich kondici a vyživuje je. Ošetření jednoho stromu vyjde zhruba na 50 000 korun a město chce v projektu u vybraných dřevin pokračovat, řekl ČTK primátorův náměstek pro životní prostředí a dopravu Aleš Tolar (STAN).

Odborníci z Toxikologického informačního střediska od začátku října řešili 230 podezření na otravu houbami. V jednom případě zajistili vydání takzvaného antidota neboli protijedu. Na facebooku o tom informovala Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), pod níž spadá toxikologické informační středisko (TIS). Podle srpnových informací České zemědělské univerzity (ČSÚ) loni lidé nasbírali 17 340 tun hub v hodnotě 3,67 miliardy korun. Každá domácnost, která houby sbírá, donesla průměrně šest kilogramů.

Do miliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva od roku 2025 podalo nabídky 30 firem. Loni se do mnohonásobně většího tendru 2024+ přihlásilo 56 firem. Lhůta pro podání nabídek vypršela dnes v 10:00. Nyní bude podnik nabídky hodnotit. Tendr je rozdělen na 12 zakázek, loni se soutěžilo o 60 zakázek. LČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a každoroční zadávání lesnických prací soukromým firmám je základním nástrojem hospodaření podniku.

K lepšímu zadržování dešťů v lesích může přispět omezení rozsahu sítě lesních cest a svážnic. Cesty jsou pro hospodaření v lesích nutné, ale výzkumy ukazují, že zhutněných půd tam je podstatně víc, hlavně v místech po kůrovcové těžbě. Může to být i 40 procent na jeden hektar. Miroslav Kubín z platformy Aquainova to řekl na konferenci Cesta vody v Jihlavě. Nepotřebné svážecí linky je možné rekultivovat a tam, kam budou lesníci potřebovat znovu vjet, udělat taková opatření, aby voda rychle neodtekla, ale rozlévala se do lesa.

Zřízení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory je reálné od roku 2026, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Odpověděl tak na dotaz ČTK po setkání se starosty obcí na Teplicku.

Obránci zvířat požadují rozšíření kamerového pokrytí na jatkách, což by podle nich snížilo případy týrání. Novela veterinárního zákona počítá s kamerovým pokrytím v prostorách určených pro vykládku a přehánění zvířat, obránci ale upozorňují, že by se týrání přesunulo do nemonitorovaných částí. Spustili proto kampaň, ve které mohou lidé napsat poslancům, aby podpořili přísnější pozměňovací návrh, se kterým přišly poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Návrh počítá s pokrytím všech prostor jatek, kde se manipuluje se zvířaty.

Lesy ČR vyhlásily v Krušných horách na Mostecku druhou plochu, kde nebudou zasahovat. Rozlohu má 17 hektarů. Postupně přestanou lesnicky hospodařit na 1250 hektarech v Lesní správě Litvínov, kde mimo jiné rostou staré buky. S Krajským úřadem Ústeckého kraje správci lesa jednají o tom, kde přesně bezzásahové zóny budou, řekl severočeský oblastní ředitel Lesů ČR Václav Bašta. Žádný konkrétní termín vyhlášení všech těchto zón není, výhledově se přestane na celé uvažované ploše hospodařit v horizontu deseti až 20 let, uvedl Bašta.

Za posledních deset let dvojnásobně přibyl počet srážek se zvěří na silnicích. V prvním pololetí letošního roku se počet střetů proti stejnému období loni zvýšil o 4,5 procenta a výše celkových škod byla vyšší o 14,6 procenta. Průměrná škoda na jednu nehodu činí aktuálně 43 593 korun, ročně se řidiči střetnou se zvěří zhruba 17 000krát. Vyplývá to z údajů on-line srovnávače Klik.cz. S nepříznivými statistikami a vzrůstajícím počtem dopravních nehod mohou souviset stavy přemnožené zvěře, myslivecká jednota ale namítá, že nárůst je způsobený větším počtem aut na silnicích.

Výrobci potravin vyzvali v otevřeném dopise europoslance, aby schválili odklad nařízení proti odlesňování. Potravinářská komora v dopise upozornila na to, že pokud europoslanci účinnost neodloží, může hrozit na konci roku kolaps dodávek hovězího masa, čokolády a dalších potravin. Obávají se i zvýšených nákladů na produkci potravin. Dopis má ČTK k dispozici. Nařízení mělo začít platit od konce letošního roku, Evropská komise nicméně rozhodla počátkem října o ročním odložení, návrh ale musí ještě schválit Evropský parlament a Rada EU.