Lidé stále častěji podávají podněty na možné týrání zvířat. Loni inspektoři Státní veterinární správy (SVS) uskutečnili zhruba 6800 kontrol zaměřených na dodržování dobrých životních podmínek zvířat, takzvaný welfare. Z toho více než polovina, tedy 3400 kontrol, bylo na základě podnětů občanů. Policie ČR následně řešila 11 nejzávažnějších případů. Na tiskové konferenci v Praze to dnes řekli zástupci SVS.
Vedení Prahy nesouhlasí s přílepkem k novele energetického zákona, kterou aktuálně schvaluje Senát. Městu by podle zástupců magistrátu znemožnil koordinovat výsadbu stromů se sítěmi technické infrastruktury. Pražští radní dnes schválili souhlas s pozměňovacím návrhem, který připravili senátoři Martin Bednář (ANO), Zdeněk Nytra (ODS) a Jiří Dušek (za ODS). Ten má problematickou část z novely odstranit. Požádali také pražské senátory, aby návrh podpořili.
U Lázu na Příbramsku se podle místních objevili vlci. Lidé v oblasti na úpatí Brd objevili jednu zardoušenou laň a tele usmrcené ve výběhu. Obec chce předejít panice a uspořádat na toto téma besedu se zástupci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy, řekl ČTK starosta Lázu Antonín Kropáč (nez.). Podotkl, že obec není kompetentním orgánem, který by měl v této věci něco řešit nebo přijímat opatření.
Krajská veterinární správa pro Karlovarský kraj (KVS) čelí na sociálních sítích kritice kvůli svému přístupu k chovu v Kovářově na Karlovarsku. Minulý týden tam veterináři a policisté našli mrtvá a zubožená zvířata různých druhů. Podle vyjádření veterinární správy ale přesto, že se na internetu objevují informace, že KVS byla o stavu chovu informovaná už dříve, žádné takové podněty nedohledala. ČTK to sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Správě Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy pomohl s plánovanými úpravami oblasti pod Dolejším Padrťským rybníkem bobr evropský, který tam postavil hráze a vytvořil přírodní mokřad. Ušetřil tak několik milionů korun, které by bylo potřeba vydat na revitalizaci řeky Klabavy. Upozornil na to server Příbram.cz.
Ochránci přírody na Vysočině vyzvali veřejnost, aby pomohla dohledat elektrické sloupy, které jsou nebezpečné pro dravé ptáky. Sloupy jim často slouží jako odpočívadlo. Při vlhku nebo dešti ale může nastat elektrický výboj, který ptáky usmrtí nebo těžce popálí. Záchranná stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku vloni přijala 35 popálených dravců. Uvedla, že je to jen malá část těchto případů v kraji. Řešením by bylo nejnebezpečnější typy sloupů vyměnit. Řekl to ředitel stanice Zbyšek Karafiát.
Zákaz pálení přírodního odpadu plánuje od příštího roku brněnská městská část Bosonohy. Už letos radnice pálení omezila místo dvou dnů na sobotní dopoledne. Snahou je v části zatížené emisemi z dopravy zlepšit kvalitu ovzduší. Obyvatelé mohou listí či větve ze zahrad vozit do tří sběrných míst na biologický odpad, která v Bosonohách fungují druhým rokem. Letos se podařilo zvýšit počet termínů přistavení kontejnerů. Novinářům to dnes řekl starosta Martin Černý (KDU-ČSL).
Lesní hospodáři nově dostanou kompenzaci za ponechání stromů k zetlení. Za hektar takzvané kruhové plochy, kterou lesník musí vyznačit kolem stromu ponechaného k zetlení, dostane hospodář 200 euro (5028 korun). Maximálně může podat žádost na 200 ploch. Dotace mezi lesníky rozdělí Státní zemědělský intervenční fond. Počítá s tím návrh nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření lesnicko-environmentální platby, který ve středu projedná vláda.
První světovou válku přežil v polském Bělověžském pralese pouze jeden zubr, který pak v roce 1919 uhynul. Zubři evropští, největší savci Evropy, tak ve volné přírodě vyhynuli. Několik jich ale přežilo v zoologických zahradách a ti se stali základem pro populaci, která v této nedotčené části přírody v oblasti na polsko-běloruské hranici žije.
V Zoo Hodonín se těší z nového přírůstku, na svět přišlo mládě gibona lar. Návštěvníci jej mohou spatřit v pavilonu primátů, zatím ale jen pokud budou mít štěstí. ČTK to řekl mluvčí zahrady Ivo Cencinger. V pavilonu primátů před časem přibyla i samice tamarína pinčího.
Soustava sedmi tůní v krnovské části Chomýž pomůže zadržet vodu v krajině. Vznikat začala v těchto dnech v sousedství pastvin, na nichž žije stádo divokých koní a praturů. Práce ale začaly s několikaměsíčním zpožděním, což zavinily zářijové povodně. Projekt je součástí série opatření, kterým chce radnice v Krnově na Bruntálsku bojovat se suchem a klimatickou změnou. ČTK to řekla mluvčí města Dita Círová.
Liberecká záchranná stanice pro volně žijící živočichy Archa se loni postarala o 2868 divokých zvířat, jde o druhý největší počet za dvě desítky let existence tohoto centra. Bezmála dvě třetiny vrátily pracovnice Archy do přírody. V tiskové zprávě o tom dnes informovala vedoucí záchranné stanice Ivana Hancvenclová. Více zvířat než loni přijala Archa jen o rok dříve, kdy jich bylo 3033.
Povodí Moravy dokončilo na řece Dřevnici ve Zlíně - Malenovicích rekonstrukci stupně. Původní konstrukci nahradil balvanitý skluz s rybochodem, který umožní přirozený pohyb ryb a vodních živočichů. Nyní bude následovat roční monitoring funkčnosti rybího přechodu, sdělila ČTK mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. Práce trvaly sedm měsíců a stály 16 milionů korun.
V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku se narodilo mládě kriticky ohrožených antilop bongů horských. Bongů v přírodě žije kolem 90 jedinců. Mládě je samice a je 108. přírůstkem bongů v historii zoo Dvůr Králové.
Vyhovět žádostem o návštěvu a zároveň snížit stres zvířat mají komentované prohlídky, které od konce minulého roku pořádají v útulku Městské policie Brno v Bystrci. Zájemci se musí předem registrovat na internetu, při prohlídce se seznámí s obyvateli útulku a mohou i některé z nich adoptovat, řekla ČTK vedoucí útulku Petra Volešová.
Zajištění dostatku kvalitních potravin v době klimatické změny, zlepšení kvality půdy nebo výzkumu kontaminací se od letošního roku budou věnovat odborníci ze 16 laboratoří Akademie věd ČR (AV ČR) a 20 dalších pracovišť. Jedná se o nový pětiletý program, jehož cílem je napomoci fungování ekologicky odpovědného a ekonomicky efektivního potravinového systému. Program má přispět k vyšlechtění nových, vysoce produktivních, odolných a nutričně bohatých odrůd.
Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala v loňském roce do své péče 3125 zvířat 144 druhů, což bylo podle ní až extrémní. Přijatých zvířat bylo o 818 více než v roce 2023, nárůst představoval více než třetinu. Nejčastěji se stanice starala tradičně o ježky západní, kterých bylo loni 424, čili o 124 více než předloni. Bartošovičtí ochránci přírody to uvedli na svých internetových stránkách.
Policie vyšetřuje od čtvrtka podezřelé úmrtí zvířat ve farma parku v zámeckém areálu v Chlumu u Třeboně jako trestný čin týrání zvířat. ČTK to řekla jejich mluvčí Štěpánka Schwarzová. Bývalí zaměstnanci zámku upozornili server Novinky.cz na uhynulá a zakopaná exotická zvířata z parku. S farma parkem byly problémy už v minulosti, veterináři v zařízení zaznamenali porušení několika zákonů, řekla ČTK ředitelka jihočeské Krajské veterinární správy Hana Fleischmannová. Zámek veškerá obvinění odmítá.
Osmatřicetiletý Jiří Lobotka, kterého dnes Krajský soud v Ústí nad Labem zprostil obžaloby ze založení obřího požáru v národním parku České Švýcarsko, po měsících ve vazbě zamířil domů, ačkoliv nechtěl. Soud ho s okamžitou platností, i přes odvolání státního zástupce, z vazby propustil. Jednací síň opustil bez pout. Zda je připraven na život na svobodě, se ukáže v nejbližší době, řekl novinářům jeho obhájce Vít Pavko. Za založení menších požárů na Děčínsku zjara 2023 poslal soud Lobotku na dva roky do vězení a nařídil mu ústavní protitoxikomanickou léčbu.
Bývalý dobrovolný strážce nenese vinu za obří požár v národním parku České Švýcarsko v roce 2022, rozhodl dnes Krajský soud v Ústí nad Labem. Uznal jeho vinu pouze v případě menších požárů na Děčínsku zjara 2023, za ty mu vyměřil dva roky vězení. Jiří Lobotka se při hlavním líčení za menší požáry omluvil. K založení největšího požáru v Česku se doznal v psychiatrické léčebně, později to odvolal. Muži hrozilo za obecné ohrožení a poškození cizí věci 15 let vězení. Stát požádal o uhrazení škody 225 milionů korun. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se na místě odvolal. Lobotka od soudu odešel bez pout, soud ho propustil z vazby, ve které byl od května 2023.
