LZ VLK

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) nasadily letos proti kůrovci na Šumavě, v Brdech a v Mimoni družice a umělou inteligenci. Moderní technologie pomáhají v těžko dostupném terénu, rozsáhlých porostech stejného věku a tam, kde nevznikají typická kůrovcová ohniska a včasné nalezení napadených stromů je spíš náhodné, řekl ČTK mluvčí lesů Petr Toman.

Stromem roku 2024 v ČR se stal osmisetletý dub rostoucí v Lukavici na Chrudimsku. Na druhém místě skončila památná lípa u Roštína na Kroměřížsku, bronz připadl dvojici lip u Wohlmannova kříže rostoucí u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Anketu pořádala Nadace Partnerství, která dnes výsledky vyhlásila v brněnské hvězdárně.

Vládní návrh novely zákona o lesích podle Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) přináší pozitivní změny. Sdružení v něm ale chybí podpora speciálních spolků drobných vlastníků lesů a osvěty a inovací v lesnickém a dřevařském sektoru. Návrh novely byl tento měsíc předložený do Poslanecké sněmovny.

Pražská zoologická zahrada připravuje výstavu světelných instalací s názvem Světelná zoo. Návštěvníci budou moci zhlédnout 110 svítících objektů ztvárňujících zvířata nebo rostliny, zahájení je plánováno na 25. října. ČTK o tom informoval mluvčí zahrady Filip Mašek. Podle něj bude podobná světelná instalace v české zoologické zahradě poprvé. Výstava se chystá ve spodní části areálu a bude pro ni platit samostatné vstupné, vstupenky jsou již v prodeji.

Obnova lesů v Krušných horách pokračuje. Porosty zdevastovala imisní kalamita v 80. letech minulého století. Vysazené dřeviny následně napadla houba kloubnatka. Smrk pichlavý nahrazují lesníci smíšenými druhy. Kvůli bezpečnosti lidí kácejí stromy nedaleko obcí. Do roku 2027 plánují Lesy ČR přeměnu dalších 341 hektarů za zhruba 112,5 milionu korun.

Jednatřicet měkkých vajec nakladla minulý čtvrtek v expozici plzeňské zoologické zahrady čtyřiadvacetiletá samice želvy obrovské. Vejce teraristé v pátek odebrali a vložili pro lepší kontrolu do inkubátoru. Pokud se mláďata vylíhnou a podaří se je odchovat, bude to celosvětová senzace, řekl ČTK kurátor plazů Ondřej Trávníček.

Následkem silného deště a větru v polovině září se v Brně vyvrátilo několik desítek starších stromů. Další museli pracovníci Veřejné zeleně města Brna (VZMB) kvůli nestabilitě pokácet. Některé hned, u jiných poškození zpozorovali až po dvou třech týdnech. Celkově odhadují, že jich bylo do 100 v místech, která mají na starost. Narovnali také zhruba 100 stromů z mladší výsadby. Největší škodu způsobilo počasí ve Wilsonově lese, shodli se oslovení zaměstnanci VZMB na dotaz ČTK.

Myslivci vyčíslili škody po záplavách na zvěři a majetku na zhruba 1,24 milionu korun. Nejvýznamněji jsou poškozeny myslivecké spolky v okresech Zlín, Mělník, Jindřichův Hradec a Opava. Povodeň poničila například krmelce nebo posedy, v nejvíce postiženém mysliveckém spolku Kly-Tuhaň u Mělníka uhynulo 150 zvířat. Vyplývá to z údajů Českomoravské myslivecké jednoty, které má ČTK k dispozici. Úhyn zvěře má podle myslivců negativní dopad na stavy zvěře, jednota proto požádá ministerstvo zemědělství o kompenzaci. Úřad uvedl, že nejdřív musí škody vyhodnotit.

Vědci zjistili, že sloučeniny dusíku vytvořené člověkem, které se z atmosféry dostávají na zem, způsobují posun rostlinných druhů na západ a pokles rozmanitosti bobovitých rostlin. Výsledky studií na nichž se podíleli vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) publikoval vědecký časopis Science a Science Advances.

V blízkosti desítek tisíc panelů fotovoltaické elektrárny Pražské energetiky (PRE) u Nového Sedla na Sokolovsku bude žít i vzácná ropucha krátkonohá. Žábu zde objevili při průzkumu pozemků a nenápadnému obojživelníkovi se musel přizpůsobit projekt stavby za zhruba 400 milionů korun. Se stavbou elektrárny na asi 20 hektarech, která tak bude jedna z největších v Česku, začala PRE v červenci. Do konce roku chce mít stavbu dokončenou, řekl novinářům Aleš Hradecký ze společnosti Solarinvest, která je součástí PRE.

V pražské zoologické zahradě mohou lidé nově vidět mláďata jelenů barmských, opic kotulů nebo plameňáků. Při nynějších teplotách je navíc mnoho zvířat aktivnějších než v létě, a návštěvníci je tak mohou snáze vidět. ČTK o tom informoval mluvčí zoo Filip Mašek. Lanovka v areálu bude v provozu každý den do konce roku, doteď fungovala jen o víkendech.

Zlínská zoologická zahrada očekává narození prvního mláděte nosorožce tuponosého jižního ve své historii. Pokud půjde vše podle předpokladů, v listopadu samice Zanta porodí své první mládě, sdělila ČTK mluvčí zahrady Romana Mikešová. Pro zahradu to znamená splnění jednoho velkého chovatelského snu, jde totiž o první březí samici nosorožce tuponosého ve více než čtyřicetileté zlínské historii chovu tohoto druhu, uvedla mluvčí. V Česku se mládě tohoto druhu nosorožce narodilo podle zoo naposledy v roce 1993.

Na Slovensku napadl medvěd člověka, ten utrpěl zranění, pravděpodobně rukou a nohou a na místo byl vyslán záchranářský vrtulník. Informují o tom dnes slovenská média s odkazem na policii a záchranáře. Šelma se podle nich střetla v okrese Prievidza s postarším houbařem. Na místo směřuje zásahový tým, uvedla policie a vyzvala obyvatele, aby byli v regionu opatrní a procházku v lokalitě si raději rozmysleli.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se v pondělí narodilo mládě kriticky ohrožené žirafy Rothschildovy. Předchozí mládě žirafy Rothschildovy se v safari parku narodilo na konci loňského roku, řekl mluvčí zoo Michal Šťastný. Dvorský chov žiraf Rothschildových patří k nejvýznamnějším na světě, stádo nyní čítá 17 jedinců. Dvorská zoo chová ještě desítku žiraf síťovaných.

Plzeňský kraj vytvořil ekoznačku "Zdravá krajina partner projektu". Budou ji užívat firmy, které zaplatí environmentální opatření v krajině a pomohou tak zlepšovat její stav. Vyberou si projekt nebo opatření, které pak kraj díky jejich penězům udělá.

Kladno řeší přemnožená prasata divoká, kromě odlovu pomáhají i pachové ohradníky. Od loňského jara bylo na území a v okolí Kladna uloveno téměř 400 divočáků. V poslední době se zvířata začala z přilehlých lesů častěji vydávat do některých částí města včetně okolí rozdělovského fotbalového hřiště a sídliště v ulici Vojtěcha Lanny, řekl ČTK mluvčí kladenské radnice Vít Heral.

Vědci testují, jak by mohly ve výživě hospodářských zvířat a ryb nahradit výlisky z konopných semen sójovou a rybí moučku. První výsledky jsou pozitivní, výlisky mají velice dobré výživové hodnoty. O náhradu už vědci usilují delší dobu kvůli tomu, že rybí a sójová moučka jsou z několika hledisek problematické potraviny, uvedla Lucie Všetičková z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

Plzeň nechala na podzim ošetřit injektáží speciálních přípravků ke kořenům dalších devět více než stoletých stromů. Postup si město na jaře vyzkoušelo u dubu před Západočeským muzeem a výsledky jsou už patrné. Aplikace plně organické směsi pomáhá zlepšit odolnost dřevin vůči škůdcům a chorobám, zlepšuje jejich kondici a vyživuje je. Ošetření jednoho stromu vyjde zhruba na 50 000 korun a město chce v projektu u vybraných dřevin pokračovat, řekl ČTK primátorův náměstek pro životní prostředí a dopravu Aleš Tolar (STAN).

Odborníci z Toxikologického informačního střediska od začátku října řešili 230 podezření na otravu houbami. V jednom případě zajistili vydání takzvaného antidota neboli protijedu. Na facebooku o tom informovala Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), pod níž spadá toxikologické informační středisko (TIS). Podle srpnových informací České zemědělské univerzity (ČSÚ) loni lidé nasbírali 17 340 tun hub v hodnotě 3,67 miliardy korun. Každá domácnost, která houby sbírá, donesla průměrně šest kilogramů.

Do miliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva od roku 2025 podalo nabídky 30 firem. Loni se do mnohonásobně většího tendru 2024+ přihlásilo 56 firem. Lhůta pro podání nabídek vypršela dnes v 10:00. Nyní bude podnik nabídky hodnotit. Tendr je rozdělen na 12 zakázek, loni se soutěžilo o 60 zakázek. LČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a každoroční zadávání lesnických prací soukromým firmám je základním nástrojem hospodaření podniku.