LZ VLK

Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS v pilotním projektu v republice testuje na Písecku nové šetrné způsoby údržby porostu pod vedením elektrických drátů. Využívá k tomu ovce divokého plemene Soay, které spásají trávu. Práce a postupy testuje firma 1. písecká lesní a dřevařská, která takto udržuje ochranného pásmo vedení (OPV) v bývalém vojenském tankodromu Mladotice.

Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR zahájí týdenní průzkum ryb v lipenské přehradě. Nádrž budou od neděle sledovat sedm dní. Především se chtějí zaměřit na vývoj populace candáta. ČTK to řekla Daniela Procházková z biologického centra Akademie věd ČR.

Tropické teploty letos neškodí nově vysazeným stromům v Brně tolik jako loni. Důvodem je zejména deštivé jaro, řekla ČTK Kateřina Novotná z podniku Veřejná zeleň města Brna (VZMB). Správci nicméně o rostliny pečují v podstatě nepřetržitě, zalévají i v noci. Každý večer se spouští závlahy také na travnatých plochách v parku na Moravském náměstí a přibližně jednou týdně tam zahradníci zalévají trvalky.

V Česku klesá stavební výroba ze dřeva a snižuje se také poptávka po výrobcích ze dřeva, což má negativní vliv především na menší a lokální zpracovatele. Několik pilařů podle lesníků už ukončilo činnost a další o tom uvažují, protože se stávají nekonkurenceschopnými. Vyplývá to z informací, které ČTK získala od lesních spolků a organizací.

Veterináři loni uskutečnili 104 kontrol hospodářských zvířat přepravovaných na území ČR, u 17 procent kontrol zjistili závady. Veterinární správa kontrolovala také mezinárodní přepravu, ze 434 kontrol zjistila porušení předpisů v sedmi případech. Dopravcům například chyběla potřebná dokumentace, přepravovali nemocné zvíře, před nakládkou vůz pořádně nevyčistili nebo přepravovali více zvířat, než je povoleno. Vyplývá to z informačního bulletinu a informací, které ČTK sdělila Státní veterinární správa. Proti přepravě živých hospodářských zvířat se dlouhodobě staví ochránci zvířat.

Vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) objevili u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Mimořádný výzkum, na kterém se podíleli olomoučtí odborníci s německými kolegy, může podle nich v budoucnu významně pomoci ve šlechtění odolnějších plodin, informovali ČTK zástupci ÚEB. Čirok se ve světě využívá na výrobu mouky a také jako krmivo pro zvířata.

Pražské zoologické zahradě se poprvé a jako první zoo v Česku podařilo odchovat africké savce bércouny Petersovy. Návštěvníci mohou nově v pavilonu Afrika zblízka vidět dvě mláďata, samičku a samečka. ČTK o tom informoval mluvčí Zoo Praha Filip Mašek. Malí bércouni se narodili v červnu, doteď však byli v hnízdě. Bércoun Petersův v přírodě žije pouze na malém území Tanzanie a Keni a vyznačuje se prodlouženým čenichem připomínajícím chobůtek.

Na bývalé Kochánovické střelnici u Slatiňan na Chrudimsku se od léta pase stádo skotského náhorní skotu. Po revitalizaci lokality 17 zvířat pomáhá s její údržbou, uvedl Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny, která tam loni dokončila rozsáhlou revitalizaci.

Ovčácké slavnosti Ovenálie v přírodním areálu Zlobice u Malhostovic na Brněnsku dnes přilákaly desítky lidí. Celonárodní výstava plemen ovcí a koz se v přírodním areálu konala po jednadvacáté a kromě 80 zvířat tu byla k vidění řada dalších atrakcí spojených s chovem ovcí a koz.

Vysoké teploty v posledních dnech, které se pohybují kolem 30 stupňů Celsia, ohrožují ryby v rybnících. Při déletrvajících vedrech vody v rybníku ubývá a ohřívá se, tím se snižuje poměr kyslíku ve vodě. Rybáři proto technikou vodu provzdušňují, doplňují přítokem novou vodu, pokud to soustava rybníků umožňuje, méně ryby krmí nebo je nekrmí vůbec a také vodu dezinfikují od bakterií. Vyplynulo z ankety ČTK u jihočeských rybářských podniků.

U Dačic na Jindřichohradecku na Moravské Dyji uhynuly stovky ryb. Zřejmě je otrávily splašky, které se do vody dostaly. Ryby uhynuly především na dvou až třech kilometrech řeky, v nižších pasážích toku už není úhyn výrazný. ČTK to dnes řekli Lukáš Skořepa z odboru životního prostředí dačického městského úřadu a jednatel místní organizace rybářského svazu Dačice Lukáš Polena. Rybáři a hasiči se snaží vodu čeřit.

Dobrovolníci a dobrovolnice Hnutí Duha budou od neděle nedaleko obce Kuřimská Nová Ves na Brněnsku prosvětlovat přírodě blízký březový les a propojovat stepní části přírodní památky. S pilkami v ruce budou pracovat v lesích na Kutinách a v Přírodní památce Pláně. Snahou je připravit porosty na klimatickou změnu a umožnit návrat mizejících světlomilných druhů motýlů a hmyzu, uvedla mluvčí organizace Eva Pernicová.

Mokřady mizí primárně kvůli lidské činnosti. Přitom pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn, mají zásadní význam z hlediska ochlazování ovzduší či přežití přírodních ekosystémů, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Podle nich jsou mnohé mokřady vysušované kvůli tvorbě zemědělských polí či zástavbám, které zároveň zhoršují jejich vysychání, neboť okrádají krajinu o vlhkost.

Přerovská radnice v těchto dnech ustoupila od plánovaného záměru odlovit bobra evropského, který okupuje rybníky v oblasti přírodní památky Dolní a Prostřední Svrčov. Podle odborníků by byla tato iniciativa marná, bobry by totiž vzápětí na tomto místě nahradili jiní jedinci, informovala ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová. Aktivita bobrů na Svrčově vzrostla loni na podzim, na svědomí mají desítky poškozených stromů. Město o odlov zákonem chráněných bobrů požádalo kraj na začátku letošního roku, důvodem byla i obava o hráze.

Krajský soud v Brně zamítl odvolání Martina Siona, jemuž soud ve Znojmě uložil za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku peněžitý trest 45 000 korun. Proti rozsudku nelze podat opravný prostředek. Podle soudu není o vině pochyb. Muž bezdůvodně popoháněl prasata elektrickým bičem a bylo evidentní, že je to pro ně trýznivé, uvedla soudkyně Mária Petrovková. Soud ve Znojmě se případem týrání na jatkách zabýval v polovině dubna. Spolu se Sionem odsoudil další dva muže.

Člověk v tísni vyhlašuje sbírku na uzdravování české krajiny s názvem SOS Krajina v tísni. Cílem je získat peníze na opatření, která zastaví vysychání lesů a půdy, masivní úbytky orné půdy nebo mizení některých druhů a rostlin. Vzniknout by mohla nová protipovodňová opatření a krajinné prvky jako aleje, větrolamy, remízky, tůně či mokřady zadržující vodu. Na sbírku mohou lidé přispět skrze webovou stránku.

Výsadba stromů na chodnících, zelené fasády a další stínící prvky jsou způsobem, jak lze chránit ulice a volná prostranství ve městech před současným vedrem. Pomáhat mohou také světlé fasády, které méně pohlcují světlo. Česká města mohou inspiraci pro boj s teplem čerpat třeba v jižní Evropě, například ve španělské Barceloně, ale také v sousedním Německu. Příkladem mohou být projekty ve městě Rastatt v Bádensku-Württembersku nebo v Berlíně, sdělila ČTK poradenská společnost Drees & Sommer.

Vysoké teploty, které tento týden dosahují k 35 stupňům Celsia, jsou kritické pro ryby, obzvlášť když vedra trvají déle. Ohrožuje je zejména nedostatek kyslíku a rybáři moc šancí, jak rybám pomoci, nemají. Menší rybníky lze provzdušňovat a také lze výrazně snížit krmení, aby se maximálně zpomalil rybí metabolismus, shodují se v odpovědích pro ČTK ředitelé dvou největších rybářských podniků v Jihomoravském kraji.

V Česku představuje plocha lesů s mezinárodní certifikací FSC, která zaručuje odpovědné hospodaření a posilování odolnosti lesů, necelých pět procent z celkové rozlohy lesů, tedy zhruba 130 000 hektarů. Rozloha certifikovaných lesů do roku 2022 rostla, od té doby ale spíše stagnuje, podle organizace FSC kvůli ekonomickému poklesu. Jednu z posledních certifikací obdržela letos v květnu společnost CTP Forest. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytly FSC a CTP.

Kvůli mírné zimě a nadprůměrně teplému jaru se letos vosí společenstva začala rozvíjet dříve. Říct, že jsou vosy přemnožené, ale s jistotou nelze, protože neexistují žádné databáze a chybí exaktní data, shodují se experti, které oslovila ČTK. Podle nich není prokázané, že by byly vosy agresivnější. Jsou spíše urputné. Ke svému přežití potřebují vodu a cukr, který snadněji získají z lidské limonády než z květů.