LZ VLK

Vláda se bude ve středu zabývat návrhem novely lesního zákona, která má přispět k lepší adaptaci lesů na klimatickou změnu a snížit administrativu pro jejich vlastníky lesů. Cílem zákona je také zvýšit biodiverzitu lesů, což přispěje k jejich obnově po kůrovcové kalamitě.

Adaptací evropského nařízení o odlesňování, které ovlivní tisíce firem v Česku a které kritizují zástupci potravinářů, zemědělců i obchodníků, se bude ve středu zabývat vláda. Nařízení má být součástí novely zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, cílem je snížit dopad na celosvětové odlesňování a znehodnocování lesů.

Za plánované pokácení javoru, který stojí u vlakového nádraží v Pardubicích, městský obvod požaduje tři miliony korun. Peníze chce použít na náhradní výsadbu. Správa železnic, která chce v jeho místě vytvořit vjezd do podzemních garáží, s návrhem zatím nesouhlasí. ČTK to řekl starosta městského obvodu I Filip Šťastný (ANO). Aktivisté za strom bojovali, zachránit se ho ale nepodaří, obvod proto aspoň jedná o finanční náhradě nad zákonný rámec.

Vědci a odborníci z osmi zemí dunajského povodí se shodli na tom, že je klíčové pravidelné zaplavování lužních lesů, jinak hrozí jejich zánik. Lužní lesy hrají důležitou roli ve vodním hospodářství a biodiverzitě tohoto regionu. Informovala o tom Česká zemědělská univerzita (ČZU). Ve Valticích se uskutečnilo mezi 11. a 13. zářím setkání vědců z mezinárodního projektu Dalia, jež se má zaměřit na ochranu lužních lesů. Jedním z prvních míst projektu je soutok Dyje a Moravy. Experti monitorovali vodní nádrže na tocích a vytvářeli predikce dopadů klimatických změn na okolní lužní lesy.

Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku přijímala v posledních dnech kvůli povodním a chladnému počasí kolem 40 zvířat denně, čtyřikrát víc než běžně v září. Nejprve šlo hlavně o vlaštovky a jiřičky, po povodních přibyli ježci. Na Huslíku jich v posledních dnech přijali téměř 100, řekl ČTK vedoucí záchranné stanice Luboš Vaněk.

Lesníci a pěstitelé, kterým jarní mrazy poničily stromy v ovocných a lesních školkách, obdrží od ministerstva zemědělství (MZe) jako kompenzaci podporu v celkové výši zhruba 40 milionů korun. Peníze půjdou ze státního rozpočtu. Žádat o podporu bude možné letos od 2. do 15. prosince. Peníze pěstitelé dostanou, pokud jim mrazy na ovocných porostech a lesních školkách způsobily škody ve výši alespoň 50 procent. Ministerstvo zároveň zvýhodní pěstitele se sjednaným pojištěním, ostatním podporu zkrátí o polovinu.

Podle veterinářů přibývá uhynulých zvířat kvůli záplavám. Například na Jesenicku uhynulo zhruba 1,3 tuny pstruhů, mrtvé ryby jsou i na Českokrumlovsku, jejich počet však ještě není vyčíslen. Ze zaplaveného chovu slepic v Albrechticích, ve kterém se nacházelo zhruba 35 000 nosnic, se ale podaří přes 20 000 slepic zachránit. ČTK to dnes sdělila Státní veterinární správa (SVS).

Veterinární zákon by mohl nově upravit podmínky, za nichž mohou jatka i náboženské společnosti a církve porážet zvířata zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady, tedy halal a košer porážky. Pozměňovací návrh k vládní novele veterinárního zákona v tomto směru předložila skupina poslanců pětice stran včetně hnutí ANO v čele s ministrem zemědělstvím Markem Výborným (KDU-ČSL). Jde o vládní veterinární novelu, která od roku 2026 zavádí povinnost jatek mít kamerové systémy, aby bylo možné sledovat, jak zaměstnanci zacházejí se zvířaty. Novelu Sněmovna projednala dnes ve druhém čtení, kdy poslanci načítali pozměňovací návrhy.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) kvůli povodním zakázaly vstup do lesů u Frýdku-Místku nebo v okolí Lipníku nad Bečvou. Hrozí tam pády stromů, které v posledních dnech poškodily vydatné deště a silný vítr, sdělil mluvčí VLS Petr Toman.

Krajský soud v Ústí nad Labem bude na začátku října pokračovat v hlavním líčení s mužem, který je obžalovaný ze založení požáru v národním parku České Švýcarsko. ČTK to zjistila z justiční databáze. Bývalému dobrovolnému strážci Jiřímu Lobotkovi hrozí za obecné ohrožení a poškození cizí věci až 15 let vězení. Vinu přiznal jen v případě menších požárů na Děčínsku, založení největšího požáru v historii ČR odmítá.

Vědci se snaží vytvořit genovou databázi ohrožených druhů živočichů, rostlin a hub. Na projektu se podílejí i vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Konsorcium Evropského referenčního genomového atlasu (EGRA) se pokouší vytvořit genomy 98 ohrožených organismů. Genom je označení pro veškerou genetickou informaci uloženou v DNA a Češi se ve studii zaměřili zejména na analýzu genomů přehlížených druhů hub.

Povodeň zasáhla přírodní rezervaci Meandry Lužnice, která se nachází u Majdaleny na Jindřichohradecku. V rezervaci žije několik divokých koní a praturů. Novináře o tom informoval Dalibor Dostál z projektu Česká krajina.

Hektické dny zažila kvůli rozvodněné Chrudimce Pohádková zahrada v Pardubicích, která se stará o opuštěná hospodářská zvířata. Absolvovala v neděli evakuaci více než dvacítky ovcí, koz či poníků. Ode úterý, kdy už nebezpečí velké vody nehrozí, je postupně převáží zpátky. ČTK to řekla provozovatelka Romana Vojířová.

Víkendové záplavy a silné deště s větrem způsobily státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) podle prvních odhadů škody na majetku za více než 200 milionů korun. Zejména jde o škody na lesních cestách. V lesích spravovaných podnikem je po povodni poškozeno nejméně 260 000 metrů krychlových dřeva, což představuje přes tři procenta ročních těžeb. ČTK to řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v ČR.

Intenzivní déšť způsobil v Brně na několika místech vyvrácení vzrostlých stromů. Veřejná zeleň města Brna (VZMB) zaznamenala spadané stromy v Lužánkách, okolí Špilberku i ve Wilsonově lese. Několik více než stoletých líp popadalo na Ústředním hřbitově, v zahradě vily Tugendhat se vyvrátila ikonická vrba. S ohledem na riziko padajících stromů jsou uzavřené také přístupové cesty k pavilonu Anthropos. ČTK to zjistila od zástupců městských organizací a mluvčího městské části Brno-střed Michala Šťastného.

Rybáři po povodních řeší škody na technice a úhyny ryb. Některé totiž mohou uvíznout na břehu nebo se udusit, řekli ČTK zástupci Českého rybářského svazu. Rybáři se proto nyní budou snažit ryby navracet do svých revírů. Některé ale odplavou nebo je unese proud a rybáři tak přijdou o část chovu. Svaz na některých lokalitách, především na severu Moravy a v jižních Čechách, očekává značné škody, vyčíslí je ale až s odstupem času. Rybáři pomáhají také s čištěním výpustí nebo ochranou nadměrně zatížených hrází. Podle svazu se zapojili i dobrovolníci z místních organizací, kteří často pracují celou noc.

Stovky jiřiček přijaly jihočeské záchranné stanice zvířat od soboty do pondělí, přežijí z nich jen desítky. Pracovníci objevili také stovky už mrtvých. Hromadné úhyny způsobilo počasí posledních dnů, během kterých se ochladilo, pršelo a celé dny nelétal hmyz. Jiřičky a i vlaštovky jsou na létavém hmyzu závislé, zůstaly tak bez potravy a vyčerpáním a chladem hynuly, řekl Libor Šejna, ředitel Záchranné stanice živočichů Makov, která jich během tří dnů přijala na 300 většinou jiřiček.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) vyhlásil pětiletý tendr 2025+ na lesní práce a prodej dřeva. Odhadovaná hodnota soutěžených služeb a prací je 1,2 miliardy korun, objem dřeva k těžbě činí půl milionu metrů krychlových. Uzávěrka pro podání nabídek je 15. října. Tendr je rozdělen na 12 zakázek, vítězné firmy by měly pro LČR pracovat od ledna 2025 do konce roku 2029. ČTK to dnes řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v zemi.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) důrazně varuje před vstupem do lesů, hrozí pády stromů a větví. Po silných deštích je půda podmáčená, informovala Správa KRNAP na webu. V Krkonoších, které v uplynulých dnech zasáhly vydatné deště doprovázené silným větrem, jsou některé turistické stezky uzavřené. V Krkonoších o víkendu platil na části toků třetí povodňový stupeň, tedy stav ohrožení.

Oxid uhličitý (CO2) vznikající při kvašení vína či piva mohou potravináři i domácnosti znovu využít třeba pro sycení nápojů díky technologii firmy M-ex Milana Pecky z Kobylí na Břeclavsku. Technologie umožňuje CO2 jímat a opět využívat. Plyn firma M-ex získává v době výroby vína přímo ve sklepích, řekl ČTK Pecka.